Při technologii navíjení se výztuž, většinou skleněné, ale i uhlíkové nebo aramidové pramence impregnované pojivem navíjejí na jádro (trn) ve tvaru výrobku. Takto se vyrábějí kompozitní dutá tělesa – trubky, nádrže a nádoby různého i proměnného tvaru a velikosti.

Pohyb ukládacího ramene podél osy za současné rotace trnu a poloha ukládacího oka dovolují přesné kladení vláken v několika osách a umožňují vytváření i relativně složitých tvarů. Proces navíjení je plně řízen počítačem.

V impregnačním a naváděcím zařízení se výztuži uděluje určité předpětí, které umožňuje přesné uložení na jádro. Poměrem rychlosti otáčení trnu a posunem ukládacího zařízení lze regulovat úhel návinu od 90º (obvodový návin) přes křížový návin s různým navíjecím úhlem až po 0º, např. osové vyztužení hřídelí a trubek. Díky rozebíratelným a vyjímatelným trnům lze tzv. integrálním navíjením získat kompletní nádoby včetně den a vrchlíků pouze s malými polárními otvory.

Používané materiály

Výztuže: Většinou pramence – skleněný roving o různém texu, pro náročné aplikace uhlíkové a aramidové pramence.

Nově je používán i roving Twintex (Vetrotex), který se skládá ze skleněných a po­lymerních termoplastických vláken. Kromě tzv.přímého rovingu lze použít i speciální vylehčené pramence Sphere­tex na bázi skleněných, uhlí­kových nebo aramidových vláken, mezi nimiž jsou za­komponovány expandované polymerní mikrokuličky.

Pojiva: Polyesterové pryskyři­ce různého typu, vinylestery i epoxidy. Pro skladování po­travin a pitné vody je třeba hotové nádrže tepelně dotvrzovat, aby se dosáhlo co nejvyššího stupně vytvrzení a minimálního obsahu zbytkového volného styrenu.

Technologie navíjení je jednou z nejprogresivnějších metod pro výrobu dutých těles z kompozitů.

Investiční náročnost je dána cenou navíjecího stroje a náklady na navíjecí trny. Běžně se navíjením vyrábějí trubky od průměru 150 mm do 3000 mm a nádrže od 1 m³ až do 100 m³.